+420 277 270 770 Zavoláme vám zpět
Díky senzorům a internetu mohou klienti Rehabilitačního ústavu Kladruby provádět cviky účinně doma. Takzvaný internet věcí ale pomáhá i ve speciálním vozíku Freee nebo zkracuje servis rehabilitačních pomůcek z týdnů na hodiny, říká náměstek pro rehabilitaci Jakub Pětioký.
Čidla, senzory a další chytrá zařízení připojená k síti, takzvaný internet věcí, už umožňují zdravotnickým zařízením pečovat o klienty dálkově. Nyní je ale potřeba přesvědčit pacienty i pojišťovny, že distanční péče má v určitých případech smysl a efekt, říká Jakub Pětioký, náměstek pro rehabilitaci, vědu a výzkum Rehabilitačního ústavu Kladruby. Ten už se o řadu svých klientů stará na dálku.
Rehabilitační ústav Kladruby loni získal s pomocí společnosti Vodafone a Nadačního fondu REGI Basevozík Freee. Slouží například paraplegikům nebo lidem s roztroušenou sklerózou a dětskou mozkovou obrnou. V čem a jak pomáhá?
Je to samobalanční elektromotorový vozík na dvou kolech, to znamená, že ho pacient řídí pohybem trupu. Přirovnám to k chůzi zdravého člověka: když jdeme, automaticky zapojujeme svaly dolních a horních končetin i trupové svaly. U člověka na vozíku ale dochází k ochabnutí nebo přetížení trupových svalů, které může vést k bolesti zad, deformaci páteře, zažívacím problémům a tak dále. Vozík Freee, který se ovládá aktivní pozicí trupu, vede k simulaci toho, co zažíváme běžně při chůzi. Když se klient lehce předkloní, vozík se rozjede. U chodících lidí když se přenese lehce těžiště dopředu, tak se rozejdeme. Když se klient zakloní, tak vozík zpomaluje, brzdí. To samé funguje i u chodících, když přeneseme těžiště dozadu, tak zastavíme. Je to souhra celého těla, kterou my jako chodící nevnímáme, ale člověk upoutaný na vozík to vnímá velmi silně. Při pohybu v terénu také nemusí přetěžovat svaly horních končetin. Když jeho manželka nebo děti jedou na kolech, tak si klient na vozíku nastaví vyšší rychlost a mohou jet společně. Takový vozík vrací klienta do běžného sociálního prostředí, do rodinného prostředí.
Jakou roli tady hraje internet věcí?
Ve vozíku Freee je zabudovaný systém monitoringu. Pokud uživatel jede někam sám a povolí sdílení dat, tak třeba manžel nebo manželka mohou mít přehled, kam se uživatel vydal. To se může hodit, když klient potřebuje pomoc.
K rehabilitaci lidí po zranění páteře využíváte i speciální robotickou pomůcku, bionický oděv Ekso GT připojený k internetu. Co je na této pomůcce dosud nezvyklého a jaké přináší výsledky?
Je to stále unikátní rehabilitační pomůcka, která se naprogramuje, naměří podle pacienta a pak s ním můžeme trénovat různé simulace chůze a stability. Internet věcí nám u tohoto oděvu pomáhá především jako možnost vzdálené podpory a servisu. Pokud je v systému zabudovaná datová karta, která vysílá údaje, vidí je pak vývojáři v Evropě i ve Spojených státech. Když nastane porucha, tato data kontinuálně plynou technikům a my se s nimi můžeme na dálku poradit. Možná se vám takové využití internetu věcí nemusí zdát tak atraktivní, ale z hlediska provozu a nákladů je to nesmírně důležité. Doba oprav a servisu se zkracuje z dnů a týdnů na minuty a hodiny, což znamená rychlejší návrat oděvu Ekso do terapie a snížení nákladů na servis.
Pomáhá internet věcí vašim pacientům i v jiných případech? Putují k vám na dálku nějaká data pacientů?
Nejdříve chci zdůraznit, že musíme myslet na ochranu osobních informací, takže putovat mohou jen anonymizovaná data pacientů. Určitě si nemůžete představit něco jako e-mail, kde by bylo jméno, příjmení a citlivá data pacienta. Údaje se párují na základě přidělených hesel až u lékaře. Jinak ale platí, že už dnes využíváme systémy pro distanční terapii a telerehabilitaci. Nainstalujeme do počítače terapeutické programy, které má klient doma, a trénuje na nich. Může to být trénink mozku, ale s pomocí senzorů i trénink pohybu, stability trupu. Tato data se přenášejí k nám do databáze a my vzdáleně můžeme vidět výkon pacienta a můžeme systém i vzdáleně přenastavit. Pokud vidíme nějaká neobvyklá data, tak se s pacientem spojíme a situaci konzultujeme.
Takže můžete vidět, jestli pacient správně rehabilituje?
Přesně tak, zkusím dát příklad. Pacient u nás v ústavu dlouhodobě aktivně rehabilitoval, cvičil. Propustíme ho domů, ale známe to sami ze své praxe - jakmile nad sebou nemáme dozor, aktivita upadá, jsme prostě pohodlní. V případě, že vím, že mě terapeut na dálku sleduje a že mi může zavolat „Podívejte se, vaše aktivita za den je nízká“, tak to už je motivační faktor. Telemonitoring podporuje aktivitu člověka v domácím prostředí, protože on cítí tu vzdálenou pomocnou ruku. Jedna věc je, že by pacient chodil pravidelně do ambulance na kontroly, druhou cestou je udržování kontaktu a intenzity aktivity díky telerehabilitaci. Můžeme se samozřejmě po určité době pacientům ozvat, ale když nám proudí data, jde o každodenní motivaci pacientů. Optimální je rozumně zkombinovat oba přístupy, aby se snížila frekvence návštěv ambulance při zachování intenzity a kvality terapie v domácím prostředí.
Jak řešíte tyto projekty finančně? Pojišťovny je zřejmě nehradí?
Projekt financujeme z vlastních prostředků a máme i důvod proč. Musíme nejdříve prokázat, že ten systém je funkční, že ho klienti v domácím prostředí budou používat a že nepovede k duplicitě klasické péče na klinikách a v ambulancích. Jde o to prokázat, že pacienti s takovou léčbou souhlasí, že ji akceptují. Dále jde o prokázání toho, že internet věcí, konektivita je stabilní, skutečně funkční - nejdůležitější je konstantní přenos dat, která jsou nezkreslená, musí to být se stoprocentní jistotou. Pak se dá dostat k nákladovosti, to znamená, jestli se snižuje počet návštěv v ordinacích, jestli sezkracují čekací listiny, je zde otázka spokojenosti pacienta s výslednou terapií. A až pak se teprve dá uvažovat o jednání se zdravotními pojišťovnami. Dokud toto nebude nastaveno, tak je logické, že zdravotní pojišťovny na to nechtějí kývnout, ani vystavovat bianco šek.
Jde tedy o pilotní projekt?
Ano, v současné době sledujeme personální, časové a technické nároky i finanční nároky.
Jak vidíte další vývoj ve vzdálené zdravotnické péči a rehabilitaci? Co pacienty zřejmě v telemedicíně čeká v blízkých letech?
Určitě se budou pacienti setkávat s narůstající digitalizací a vzdálenou podporou. Ať už v akutní péči, nebo i v té následné, rehabilitační a ústavní, například v seniorských domovech. Ale je opravdu důležité, jestli pacienti tyto moderní technologie budou akceptovat. Protože nakonec když se vžijeme do pozice pacienta, a každý jsme jednou za čas pacient, tak potřebujeme vidět kontakt s lékařem, terapeutem. Potřebujeme vidět někoho fyzicky, že se nám věnuje. Tímto způsobem ovšem máme i náš projekt vytvořený – nejdříve přichází na řadu pečlivé vyšetření pacienta, pak zhodnocení, jestli je vhodný na proces distanční terapie, a poté se nastaví systém. Následně podle domluvených časových period probíhají konzultace, ať už telefonické nebo osobní. Vnímám, že přesně tak by obecně systém telemedicíny měl být nastaven – nemělo by automaticky dojít k přesunu celých oblastí na telemedicínskou podporu nebo telefonní konzultace. Vždy by měl pacient na druhé straně vidět skutečnou osobu se zájmem o zdravotní stav pacienta.
18. 5. 2019
Podvodníci přizpůsobili svou taktiku aktuálním potřebám obětí a vytvořili podvodný e-shop s pneumatikami. Policie...
2. 12. 2024
Vodafone si v rámci Black Friday připravil exkluzivní nabídku na neomezené tarify. Od 29. listopadu do 1. prosince...
27. 11. 2024
Pelhřimovská nemocnice nasadila ve svém radiodiagnostickém oddělení umělou inteligenci. Pomůže s vyhodnocováním...
26. 11. 2024
Apple zavádí identifikaci firemního volajícího. Chce tak zvyšit soukromí uživatelů a pomoci při blokaci nevyžádaných...
Společnost Apple rozšířila svou službu Tap to Pay pro iPhony do dalších 5 zemí v Evropě. Nově ji mohou využívat i...
Zákazníci Vodafonu ve středu ráno zaznamenali výpadek sítě. Den na to se s výpadkem potýkalo i O2. Nefungoval...