Pirátského softwaru v Česku ubylo, nelegálně se ho podle BSA užívá 37 %

„V Česku se v roce 2009 užívalo nelegálně 37 procent softwaru. V důsledku přišli výrobci softwaru kvůli pirátství v Česku o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun,“ píše v tiskové zprávě JAN HLAVÁČ, mluvčí protipirátské organizace BSA. Uvedené závěry vyplývají ze sedmé výroční Celosvětové studie softwarového pirátství, kterou zveřejnila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance), zastupující softwarové firmy z celého světa. Analýza sledovala užívání nelegálních počítačových programů ve více než stovce zemí světa v roce 2009. Byla provedena analytickou společnosti IDC, která se zaměřuje na průzkumy a analýzy v oblasti informačních technologií.

Česká republika podle studie BSA a IDC patří mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. V pomyslném žebříčku obsadila 13. místo. "Studie jasně ukazuje, že boj s piráty jednoznačně vyhráváme. Snížení míry pirátství je důsledkem dobré policejní práce při vymáhání práva a pravidelné osvětové činnosti BSA, která se zaměřuje zejména na firmy, kde se daří dlouhodobě pirátství potírat. Domácnosti nicméně stále ve velké míře užívají nelegální software a riskují tím právní postihy či ztrátu osobních dat," píše Jan Hlaváč. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent a celosvětová 43 procent. Nejnižší celosvětovou mírou počítačového pirátství se mohou pochlubit Spojené státy (20 %), Japonsko (21 %) a Lucembursko (21 %). Česko je tedy plus minus v průměru, co se pirátství týče, ale s nejvyspělějšími zeměmi se zatím stále srovnávat nemůže.

V Česku míra pirátství klesá o procentní bod již druhým rokem. Méně úspěšné v meziročním srovnání je sousední Slovensko, kde míra pirátství druhým rokem stagnuje na 43 procentech. V sousedních zemích má nejvyšší míru pirátství Polsko (54 %), Slovensko (43 %) a Maďarsko (41 %). Mezi země s nejnižší mírou pirátství patří Rakousko (25 %) a Německo (28 %), kde paradoxně míra pirátství mírně vzrostla. Nejvíce se v Česku podle BSA nelegálně užívají operační systémy Windows, kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Za posledních patnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství o 29 procentních bodů. Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko drží již druhým rokem na jedenácté příčce. Slovensku patří místo šestnácté. V závěsu za Českem jsou stejně jako v minulých letech mnohé západoevropské a jihoevropské státy, například Itálie (49 %), Španělsko (42 %) nebo Francie (40 %). Nejvyšší míru pirátství v rámci EU mají Bulharsko (67 %), Rumunsko (65 %) a Řecko (58 %). Naopak nejnižší mírou pirátství se může pochlubit Lucembursko (21 %) a dále Rakousko, Belgie, Finsko, Švédsko a Švýcarsko, které mají 25procentní míru pirátství.

V mnoha zemích navzdory hospodářské krizi pirátského softwaru v osobních počítačích ubylo. Podle studie BSA a IDC míra pirátství klesla v 54 zemích a vzrostla jen v devatenácti státech. Přesto celosvětová míra softwarového pirátství vzrostla ze 41 na 43 procent. Stalo se tak zejména v důsledku toho, že na globálním softwarovém trhu získaly vyšší podíl rychle se rozvíjející země jako Čína, Indie a Brazílie, v nichž je míra pirátství podstatně vyšší než v ostatních státech. Celosvětová komerční hodnota nelegálního softwaru dosáhla v roce 2009 hodnoty 51,4 miliardy amerických dolarů. Nejvyšší celosvětovou míru pirátství, přesahující 90 procent, mají Gruzie, Zimbabwe a Moldavsko. Naopak nejnižší míru počítačového pirátství se mohou chlubit zmiňované Spojené státy (20 %), Japonsko (21 %) a Lucembursko (21 %).

Jménem OSS Alliance okomentoval výsledky zveřejněného výzkumu FILIP MOLČAN: "V podstatě náš postoj k počítačovému pirátství je podobný. Určitě jej nepodporujeme a respektujeme, že je velkým problémem. Co chceme ale tlačit je fakt, že tam, kde finance prostě nejsou, je možné využít open-source a finance investovat do podstatnějších činností a věcí. Proto bychom byli rádi, aby se v souvislosti s počítačovým pirátstvím mluvilo i o open-source - neboť je to cesta, jak počítačové pirátství snížit. Pokud organizace používá nelegálně získaný software a nemá na samotnou legalizaci finanční prostředky, není vše ztraceno. Východiskem může být tzv. open-source software, tedy aplikace, které jsou k dispozici zpravidla zdarma včetně zdrojového kódu, a to pro komerční i nekomerční použití. Zástupce těchto aplikací naleznete ve všech odvětvích. Open-source software je využíván po celém světě jak v oblastech informačních systémů (webové servery, databázové systémy, aplikační servery), tak na stolních počítačích u běžných uživatelů. Pokud nemáte na licence MS Office, pořiďte si kancelářský balík OpenOffice.org, místo Adobe Photoshopu bude řadě z uživatelů stačit editor Gimp a místo MS Windows si můžete pořídit Linux - a všechny tyto aplikace je možné získat zdarma a legálně na Internetu. Open-source aplikací existují desetitisíce a vybere si z nich téměř každý - i když kvalita bývá rozdílná."

Věcí k zamyšlení jsou vyčíslené škody, které vykazují výrobci softwaru. Skutečně by šlo o takové sumy, kdyby neexistoval pirátský software a podniky i uživatelé by si museli programy kupovat? A dá se považovat za ztrátu, když si někdo stáhne pirátskou kopii programu, kterou vlastně ani nepotřebuje a nepoužívá, natož pak v výdělečným účelům?

Zdá se, že mnohé podniky a organizace mají mezery v informacích o zdarma dostupných alternativách drahých softwareových řešení. Je ale pravda, že ten, kdo je schopen opatřit si pirátskou nelegální kopii softwaru, měl by vědět, že existuje i jiná alternativa, za kterou není potřeba plati. Každopádně z výzkumu vyplývá, že Česku už nemůže být považováno za součást “divokého východu” a jistě není na úrovni Gruzie, co se podílu pirátského softwaru týče. Potěšující může být o fakt, že jsme na tom lépe než mnohé “západní” a vyspělé státy. Otázka nakonec zní: opravdu by se ti, kteří používají pirátský software, nespokojili s open-source alternativami?

Autor: Jan Handl
Zdroj: www.lupa.cz
21.5.2010